Poruchy srážení krve zvyšují riziko vzniku krevních sraženin. Krevní sraženiny hrají svou roli při zástavě krvácení, pokud však někdo trpí poruchami krevní srážlivosti, pak se krevní sraženiny mohou vytvářet sami od sebe, nahodile a bez zjevného důvodu. Tyto nadbytečné krevní sraženiny mohou ucpat žílu nebo tepnu, mohou vyvolat potraty, infarkty, mrtvice a plicní embolie. Některé poruchy srážení krve jsou dědičné - jedná se například o Leidenskou mutaci. Příčinou poruch krevní srážlivosti mohou být také některá onemocnění jako je lupus, poruchy kostní dřeně a některé druhy rakoviny. Léčba spočívá v podávání léků na ředění krve.
V závislosti na tom, kde je sraženina lokalizována, může způsobit hlubokou žilní trombózu v dolních končetinách, může vést k rozvoji cévní mozkové příhody, infarktu myokardu a k plicní embolii. Mnoho lidí si vůbec nemusí uvědomovat, že trpí poruchou krevní sražlivosti a to až do okamžiku, kdy dojde k vytvoření sraženiny a ucpání některé cévy. Léčba spočívá v podání léků na ředění krve. Někteří lidé potřebují trvalou léčbu, jiní vyžadují léčbu jen v rizikových obdobích - např. v těhotenství nebo po operacích. Při ucpání cévy krevní sraženinou je nutná okamžitá lékařská péče.
Prevence bohužel není možná, protože se jedná zpravidla o dědičnou poruchu. Můžete pouze předcházet epizodám ucpání cévy krevní sraženinou a to užíváním léků na ředění krve a zvýšením pozornosti v těhotenství a po operaci.
Léčba poruch krevní srážlivosti zahrnuje:
Výskyt krevní sraženiny vyžaduje okmažitou lékařskou péči. Může být potřeba podání léků (trombolytika), operace a jiné způsoby léčby.
Poruchy srážlivosti krve vždy vyžadují léčbu. Váš lékař může navrhnout změnu ve vašem jídelníčku, zvýšení pohybové aktivity a snížení váhy, pokud jste obézní. Pokud kouříte, přestaňte. Při dlouhodobém cestování (zejména při letu letadlem) dbejte na pravidelné protahování a pohyb, aby se snížilo riziko vzniku sraženin.
Pokud máte jakékoliv podezření, že máte poruchu krevní srážlivosti nebo někdo z vaší rodiny má poruchu krevní srážlivosti, poraďte se s lékařem. Pokud máte příznaky srdečního infarktu, mozkové mrtvice, plicní embolie nebo hluboké žilní trombózy jako jsou bolest na hrudi, dušnost, změny ve vidění nebo vnímání, těžké nevysvětlitelné bolesti nohou, nebo potíže s dýcháním, ihned volejte lékařskou pohotovost.
Váš lékař Vás vyšetří, bude klást otázky týkající se vašeho zdraví a rodinné anamnézy a provede krevní testy. Můžete potřebovat další vyšetření jako je např. ultrazvuk.
krevní sraženiny v osobní nebo rodinné anamnéze; dědičnost defektních faktorů krevního sražení - např. faktor V Leiden, proteinu C proteinu S, nedostatek antitrombinu
